STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...

STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...
Informace o knížkách

pondělí 29. října 2012

MARI JUNGSTEDTOVÁ - TÉTO TICHÉ NOCI (RECENZE)


      Po své premiéře v románu Neviditelný se gotlandský komisař Anders Knutas vrací, aby vyřešil zdánlivě jednoduchý případ vraždy alkoholika, bývalého fotografa, dostihového sázkaře a veskrze zkrachovalé existence, Henryho Dahlströma. Celý švédský ostrov Gotland má ještě na paměti nedávné sériové vraždy, které otřásly všemi obyvateli, a tak jsou Knutas i všichni jeho spolupracovníci vlastně rádi, že se nový případ jeví v tak jasném světle. Loupežná vražda.  Jednoduché, čitelné, dalo by se říci, že ve své podstatě policejní rutina. Určitě nic, co by poklidný život na ostrově znovu obrátilo nohama vzhůru.
      Souběžně se ale začíná odvíjet drama ani ne patnáctileté Fanny, dcery svobodné alkoholičky, velké milovnice koní a hlavně strašně opuštěné a zranitelné mladé, téměř ještě dětské, duše. Ve chvíli, kdy je Fanny nalezená mrtvá, všechno se začne komplikovat. Protože jak už to tak bývá, v dobrých detektivkách všechno souvisí se vším. Aby vše nakonec dospělo k rozuzlení, které by v tomto případě nejspíš skutečně očekával jen málokdo.
      Pátrání nabývá na intenzitě a do příběhu se zapojují nové postavy, například Andersův dobrý přítel, restauratér Leif Almlöv, i staří známí z románu Neviditelný. Především televizní reportér Johan, který v autorčině první knize našel na odlehlém Gotlandu svoji životní lásku Emmu. Jenže Emma je vdaná… a má dvě děti… a dobré místo učitelky… a skvělou pověst… Nový případ, o kterém má Johan informovat pro celostátní vysílání, se pro něj stává v první řadě dobrou záminkou, jak být nablízku Emmě a jejich situaci řešit.
      Stejně jako první román Mari Jungstedtové, není ani detektivka Této tiché noci založena na přehnaném počtu mrtvol a litrech prolité krve. Přesto jí napětí nechybí. Autorka opět potvrzuje svoji schopnost vyvolat ve čtenáři mrazivě tísnivý pocit, že v příštím okamžiku se něco stane. A to jej drží ke knize doslova přikovaného.
      Kromě vlastního příběhu – který tentokrát projde ještě více zvraty a překvapeními než zápletka v románu Neviditelný – jsou pro mě vždy stejně důležité i hlavní postavy. I ty se Mari Jungstedtové daří. Na rozdíl od svých kolegů spisovatelů neřeší tolik velká politická a společenská témata, o to víc se ale soustředí na silné osobní příběhy jednotlivých hrdinů.
      Zatímco komisař Anders Knutas žije ve spokojeném manželství se svojí temperamentní dánskou ženou Line, o soukromí jeho sedmatřicetileté kolegyně Karin Jacobssonové nevíme vlastně nic. Jenom drobné útržky, nečekaně odhalené názory – a z její postavy se stává další důvod, proč pokračovat v četbě.
Protipólem k Andersovu spořádanému soukromí, do kterého se snaží svoji práci nechat pronikat co nejméně, je televizní reportér Johan, pro kterého práce byla donedávna středobodem, kterému ustupovalo všechno včetně vlastního života. A přestože Johan dokáže velmi často vypomoci gotlandské policii svými neotřelými nápady, názory a informacemi, ke kterým se jako novinář dostane snáz než jako policista, soukromí se mu pod kontrolu dostat nedaří… Obzvlášť ne od setkání s Emmou. Navíc je to učitelka Emma, kdo bere rozhodování za oba do svých rukou. A čtenář má hned další otázku, na niž očekává odpověď.
Můžete to působit zvláštně, ale v případě Mari Jungstedtové za jednu z hlavních postav považuji i ostrov Gotland sám. Atmosféra, kterou autorka velmi dobře zná díky nespočtu dovolených, které na ostrově se svým mužem, který odtud pochází, umocňuje celkový obraz. Ať už je to Gotland barevně letní nebo pošmourně podzimní, je neoddělitelnou součástí příběhu, jako by nám našeptával, že tady, na tomto kousku pevné země obklopené mořem, se může kdykoli stát skutečně cokoli.
Úplně závěrem bych se ještě ráda zmínila o překladu, který je prací Karolíny Kloučkové. Chtěla bych jí za něj poděkovat. Častokrát se mi během četby – a to i u příběhů, které samy o sobě zaujmou – stane, že mám chuť vzít tužku a opravit stylistiku, v horším případě i smysl věty. Během času stráveného s knihou Této tiché noci se mi to nepřihodilo ani jednou.
Této tiché noci vyjde 30. 10. 2012 v Knize Zlín a nikdo, kdo má rád severské detektivky a detektivní příběhy vůbec, by si ji neměl nechat ujít.

Recenze: Jindřiška Mendozová


2 komentáře:

  1. Ja to tusila, ze mi tady zruinujes rozpocet. Tohle fakt musim mit.

    OdpovědětVymazat