STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...

STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...
Informace o knížkách

neděle 28. října 2012

TŘINÁCTKRÁT A DOST


Představte si, že by Williamu Shakespearovi společnost The Lord Chamberlain´s Men, která vlastnila divadlo The Globe, pro něž slavný dramatik napsal většinu svých her, přikázala, že Romeo a Julie nebude drama na jeden večer, ale že s tímhle tématem musí vystačit na večerů nejméně tři sta pětašedesát. Když už se jednou investovalo do kulis a ty tak pěkně stojí, do výběru herců, které přece publikum miluje, do kostýmů, které tak dobře padnou a jsou hezky barevné a výpravné… proč to všechno nevyužít pořádně a ne jen sem tam párkrát do měsíce… Zvlášť, když by lidi tohle téma mohlo chytnout, znesvářené rody, krásní mladí lidé, láska ne na sto, ale na dvě stě procent.
      Asi netřeba velké fantazie k tomu, aby člověka záhy napadlo, že Romeo nám nejspíš hned první večer nezemře. Samozřejmě ani Julie. Kde by měla společnost, hledící na ekonomickou stránku věci, pořád ty nové herce brát? Starý dobrý William by musel bez prodlení začít nastavovat kaši. Tu by Julie házela očkem po nějakém fešném zbrojnošovi, tu po Romeově nejlepším příteli, který by samozřejmě rovněž nezhynul po první hodince děje. Následně by Romeo mohl ztratit hlavu pro nějakou mladou služtičku z domu Kapuletových. Ovšem na 365 večerů je i tohle málo. S přibývajícími večery by narůstalo autorovo zoufalství kdo, s kým, kde, jak a hlavně… proč vůbec?
      Myšlenku „proč by vůbec někdo něco s někým“ by autor po nějakých šedesáti večerech vytěsnil. Už by se ptal na jediné. Kdo a s kým a jak to skombinovat, aby to alespoň vypadalo, že skutečně existuje něco, co by ty dva k sobě mohlo a mělo přitahovat. Případně, proč by k sobě jiní dva měli cítit hlubokou nenávist, když při hlubším prozkoumání jakýkoli důvod k něčemu takovému chybí. V konečném zoufalství by se chůva zapletla s bratrem Vavřincem, matka Monteková by zjistila, že celý život miluje starého Kapuleta a z Romea by se vyklubal syn Kapuletovic kuchařky, kterého starý Montek adoptoval co novorozeně, aby nemusel veřejně přiznat, že není schopen zplodit pokračovatele rodu a dědice svého jmění…
      Pánové z The Lord Chamberlain´s Men měli naštěstí tolik zdravého rozumu – nebo se ještě natolik nevyznali v marketingu, managingu, cash flow a dalších finesách moderního podnikání – že nic takového po dramatikovi nikdy nepožadovali. Světová dramatika je jim za to dodnes neskonale vděčná.
      Za co bude televizní historie vděčná dnešním stanicím nevím. Něco se jistě najde, ale troufám si tvrdit, že nekonečné seriály na děkovném seznamu nebudou. Už dlouho se na oltář zisků z reklam a sledovanosti obětuje víc, než je i pro božstva sama dobré. Chápu, že soukromé televize potřebují vydělávat, veřejnoprávní zase bojuje o stejnou sledovanost, jakou mají ty první. Ve výsledku jedou všichni podle modelu, který se před lety osvědčil. Tedy nekonečno dílů, často dobrý původní záměr, který se v „nekonečnu“ rozmělní do nesmyslných zápletek a víc než jen rutinních hereckých výkonů.
      Všichni tiše doufají, že to vydrží. Že se divák nikdy nepřesytí a na obou stranách barikády bude setrvale jasno a tlaková výše. Přesto v příštích dvou měsících několik z těchto „zaručených tutovek“ z obrazovek zmizí. Možná je to jen náhoda, možná ale, že jedna strana barikády podceňuje tu druhou a ve vlastním zájmu jí podsouvá méně než by strana diváků ráda viděla. Televize i seriály patří k mé profesi, mám je ráda a ráda pro ně pracuji. Právě proto doufám, že možnost b je ta správná a že to poznají i televize. A my – diváci – zase uvidíme seriály, které budou mít začátek, prostředek a konec. Postavy, které mají jasně dané cíle a jdou si za nimi způsobem, který odpovídá jejich charakteru a ne postavičky, které se zmítají ode zdi ke zdi bez pravidel logiky a jen v zájmu toho, aby se „to ještě nějak natáhlo“.
      Ano, nejspíš každá televize bude vždycky nějaké své „nekonečno“ potřebovat. Stejně tak ale potřebuje i kvalitu a „konečno“. Proč to tedy znovu nezkusit s osvědčeným 13x a dost? Mělo a má to své kouzlo…

Zdroj fotografie: 123RF.com

9 komentářů:

  1. Krásně napsané, já momentálně sleduji v televizi vlastně jen dva seriály-vyprávěj a Ententýky. Shodou okolností na čt1. U obojího mám jistotu, že skončí, první ve chvíli, kdy nebude už co vyprávět a dostaneme se do přítomnosti a ten druhý prý nemá takovou sledovanost, takže se nastavovat nebude-dokonce jeho vysílání posunuli do pozdějších hodin...:-)Jen by mne jako zvědavou ženskou fakt zajímalo, který hvězdný tisícidílný seriál bude končit...:-D

    OdpovědětVymazat
  2. Pokud vím, je kromě Ententýků ohlášený ještě konec Obchoďáku a ze zábavy pořad J. Bohdalové na Primě (i když "zábava" zasluhuje nepochybně vlastní článek :-) ). Pokud jde o mě, ještě by se pár dalších kandidátů našlo :-)
    J.

    OdpovědětVymazat
  3. No právě, Obchoďák jsem nikdy neviděla, a ale Cesty domů. Ordinace a podobný jiný vůbec nechápu. Při tom se nedá ani žehlit....:-)))A to je co říct....:-)))
    PS: Líbí se mi Tvůj blog, jsem ráda, že jsi taky začala psát-já to mám místo těch seriálů....:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuju :-) Témat je dost, psát bude určitě o čem.
    J.

    OdpovědětVymazat
  5. Sleduju Vyprávěj, Zdivočelou zemi a pak ráda usednu k Četnickým humoreskám a spoustě starých seriálů (Zlá krev - třeba - nádhera :-))). Teď opakují na ČT 1 My všichni školou povinní, žehlívám u toho. Když si odmyslím tu dobovou propagandu stran prodeje vstupenek na školní ples a podobně, tak ty charaktery jednotlivých postav jsou tam krásně vykreslené, mají své plusy a mínusy, mají impulsy, proč se chovají, jak se chovají. Porovnám-li to kupříkladu s charaktery jednotlivých postavu Růžovky, tak ty výkyvy v charakterech. Jeden neví, esli je Hanák ještě klaďas nebo už padouch :-)))).
    Obchoďák jsem viděla jednou a docela jsem nechápala, cože to jako je. A nedávno zrovna na toto téma vyšel krásný článek v příloze MF Dnes - tam jsem se plně ztotožnila s tím, že např. v případě Terezy Kostkové se jeden blbě orientuje, jaký seriál to vlastně sleduje :-)))).

    I.

    OdpovědětVymazat
  6. Ano, starou dobrou klasiku jako bylo Byl jednou jeden dům, Sňatky z rozumu, ale i Jana Eyrová s Kačerem a Vančurovou a další a další, tu si člověk zopakuje kdykoli. A máš pravdu, nedokreslené charaktery, které se už dějem jen tak vláčejí, protože začleňovat nové není zase až tak snadné, jsou podle mě jedním z největších mínusů současných seriálů.
    J.

    OdpovědětVymazat
  7. Pravda, těch seriálů bychom jistě našly víc .... Písaři, Slovácko sa nesúdí. Na to velice ráda kouknu znovu a znovu. Mnoho z nich zná člověk už téměř zpaměti, ale kouká na ně stále dokola. A neomrzí se. Zajímalo by mne, kdo sedne k prvním deseti dílům Růžovky? Sjíždí to na voyo vůbec někdo?

    V poslední době bych řekla, že se ještě povedl teda Okresní přebor (a vzpomínám na slova tvůrců, že končí po, tuším, 16-ti dílech, protože nechtějí psát Ordinaci) a povedl se Dokonalý svět, ale ten byl taky "konečný".

    I.

    OdpovědětVymazat
  8. Myslím, že lze jen souhlasit, nekonečno je příšerné. Řekla bych, že skoro až urážlivé, ani žehlit se u toho nedá:-)Těším se, bude-li zase nějaké konečno,ale při dnešním vkusu a trendech si nejsem jistá, zda se netěším zbytečně:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám, že se nějaké krásné konečno zase po dlouhé době vynoří :-)

      Vymazat