STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...

STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...
Informace o knížkách

pátek 30. listopadu 2012

TŘETÍ PREZIDENT


            Když jsem dnes procházela zprávy na internetu, dozvěděla jsem se, jak skvěle supermarketům fungují jejich soutěže pro zákazníky o plyšová zvířátka. Dočetla jsem se, kdo koho urazil, kdo koho bude žalovat, kdo a za co dostal pokutu. Jako obvykle nádavkem několik zásadních zpráv o tom, kdo se svlékl a jak moc a nějakou tu dojemnější zprávičku o tom, kdo koho opustil. K tomu několik dalších článků o prezidentských kandidátech, o nejnovějším zjevení v Čechách, tedy kouzelníku Žitovi 44 a skutečně velmi investigativní článek o jednom pravděpodobném spolupracovníkovi STB. Nepřekvapilo, nezaujalo…
            Naopak mne zaujalo, že nikde nebyla sebemenší zmínka o tom, že přesně před 74 lety se 3. prezidentem Československa stal JUDr. Emil Hácha. Sporná postava naší novodobé historie, o které se – jak je vidno – stále příliš nemluví. Přesto je to postava zajímavá, která si zaslouží pozornost a nejen zjednodušenou nálepku „prezident-zrádce“.

Zdroj fotografie: wikipedia.org, JUDr. Emil Hácha, rok 1942

            Pro mnoho lidí je Hácha dodnes jednoznačně zápornou postavou, kolaborantem, který se nikdy Němcům ani nepokusil odporovat. Málokdy se mluví o tom, že u říšského protektora von Neuratha protestoval proti germanizaci, že v říjnu 1939 – už jako státní prezident Protektorátu Čechy a Morava – odmítl slib věrnosti Hitlerovi, a o měsíc později požadoval propuštění zatčených vysokoškoláků. A v mnoha případech úspěšně. Hácha také podpořil vznik Národního souručenství, organizace, která měla zastřešovat české obyvatelstvo protektorátu.
            Ovšem příchod Reinharda Heydricha, a hlavně období po atentátu na něj, znamenalo tragédii nejen národní, ale pro Emila Háchu rozhodně i osobní. Dostal se pod obrovský tlak Karla Hermanna Franka a Emanuela Moravce (ministr školství a lidové osvěty), který nebyl schopný snášet a odrážet. Nacisté postupně slábnoucího, nemocného Háchu začali čím dál více a čím dál snáze využívat jako nástroj své propagandy. 30. května 1942 Hácha odsoudil atentát i exilovou vládu v čele s Benešem. Přitom dlouhou dobu vazby na odboj. Na Edvarda Beneše. Přesto v době vypálení Lidic a Ležáků přijal osobní dar od Hitlera a téměř současně vyšel jeho životopis. V té době už také rychle postupovala jeho nemoc, velmi pokročilá arterioskleróza…
            O tom, do jaké míry nemoc ovlivňovala Háchovo chování a rozhodování, se historikové přou dodnes. Faktem zůstává, že poválečný Národní soud uznal, že minimálně od ledna 1943 nebyl Hácha právě kvůli své nemoci za své činy odpovědný. Zhruba v té době – a vlastně již o něco dříve – přestával být pro nacisty zajímavý jako nástroj propagandy, kvůli postupující nemoci bylo čím dál složitější od něj chtít, aby plnil vůbec jakoukoli úlohu. Z veřejného života postupně, jako jeho aktivní součást, mizel. Nepočítal s ním už dávno ani odboj. Emil Hácha tak pomalu dožíval jako nepotřebná figurka. Většinu času trávil na zámku v Lánech a zde byl také zatčen 13.5.1945. Zemřel v červnu 1945 ve vězeňské nemocnici na Pankráci, jeho stav vůbec neumožnil pobyt ve vězení jako takovém.
            Vím, že před vánoci se očekávají témata radostnější a odlehčenější. Také jsem původně chtěla psát o nakupování hraček a vůbec o vybírání dárků. Ale téma člověka, který se stane nejen spolutvůrcem, ale i obětí své doby mě vždycky zajímalo a zajímá, a tak jsem se nakonec dala přednost příběhu Emila Háchy před popisem radostí a strastí předvánoční nákupní horečky.

            

2 komentáře:

  1. Děkuji za povídání mnohem zajimavější, než je předvánoční shopping...
    Slyšela jsem také názor, že E. Hácha post přijal, aby ho nezískal někdo českým zemím nebezpečnější.
    Pavla

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji. Jsem ráda, že se téma líbilo. Možná se k němu ještě někdy vrátím, protože nejrůznějších teorií okolo E. Háchy existuje hodně a mnohé určitě stojí za zmínku.
    J.

    OdpovědětVymazat