STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...

STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...
Informace o knížkách

úterý 21. května 2013

NA BŘEHU


            Když čtu poslední dobou s železnou pravidelností zprávy tohoto druhu, nebývá mi dobře na duši. Maličko masochisticky jsem si po přečtení těchto posledních článků po dlouhé době pustila dvoudílnou televizní inscenaci z australsko-americké produkce On the Beach (Na břehu, pro zájemce ke stažení zde a zde).
            Na břehu je postapokalyptické drama. Tedy přesně to, čemu se obvykle vyhýbám. Ne snad proto, že bych si nedokázala připustit myšlenku, že katastrofa – jakákoli – může nastat a že nastane i něco po ní… Spíš proto, že mě obvykle nebaví sledovat příběhy, v kterých skupinku přeživších ovládne moci chtivý psychopat, aby se následně objevil hrdina, který sám samotinký namíří lidstvo k lepším zítřkům. Čestnými výjimkami jsou pro mne původní Planeta opic a Šílený Max, přesněji jeho první část. K těm, které bych si bývala klidně odpustila, patří třeba – podle mého – velmi nevydařený a po zásluze prodělečný velkofilm Vodní svět.
            Jak kniha Na břehu, tak její filmové a televizní zpracování (TV verzi z roku 2000 předcházel film Stanleyho Kramera z roku 1959) postrádá ono hrdinu spasitele. Neřeší fiktivní gangy a možné další diktátory, ale soustředí se na to, jak se s katastrofou, s jejími následky a s neodvratně se blížícím zánikem lidstva, vyrovnávají obyčejní lidé. Ano, i tady se rabuje. Ano, i tady mají lidé k násilí a destrukci blíže než obvykle. Hlavní otázka ale zní – je vůbec možné se smířit s takovým koncem? Je vůbec možné přijmout myšlenku, že může nastat chvíle, kdy výsledkem všeho lidského snažení bude pilulka nebo injekce, která nám konec ulehčí? Je vůbec možné, že bezvýchodný konec dá punc marnosti všemu, co bylo?
            V centru pozornosti jsou kapitán americké ponorky Dwight Towers a extravagantní Moira, švagrová australského vojáka Petera, který žije šťastný a spořádaný život s její sestrou Mary a jejich malou dcerkou Jennifer. Dwight a Moira se musí – kromě všeho ostatního – vyrovnat i s tím, že se poznali příliš pozdě. Peter a Mary musí přijmout myšlenku, že jejich malá, šťastná rodinka se brzo stane minulostí.
            V jednom okamžiku se všichni čtyři upínají k naději, která se najednou pro přeživší na jižní polokouli objeví. Oni – a s nimi i divák – najednou doufají, že se přece jenom zachrání, že všechna beznaděj byla jen zlý sen. Upřímně – divák v tu chvíli doufá i v hrdinu-spasitele. Nedočká se. Nedočkají se ani hlavní hrdinové. Konec je takový, jaký by nás pravděpodobně v podobné situaci skutečně čekal. A poslední snahou je úsilí odejít důstojně, tak, aby životy, které všichni hrdinové prožili, nebyly žity tak úplně nadarmo…
            Téma konce, které literaturou prochází jako červená Ariadnina nit. Téma, které se nám podle okolního dění zdá méně či více aktuální. Osobně se mě tentokrát dotklo poměrně silně.
            Nevil Shutle (17.1.1899-12.1.1960) byl britský spisovatel a letecký inženýr. Nevil Shutle je pseudonym, protože nechtěl, aby se jeho spisovatelská dráha střetávala s jeho prací inženýra. Na břehu napsal v roce 1957, psal ji v období zostřující se studené války, ale postupem času se jeho kniha stala svým způsobem ještě aktuálnější než v době svého vzniku.
Zdroj fotografie: wikipedia.org

                Film:
            Filmové zpracování vzniklo v roce 1959, v hlavních rolích se v režii Stanleyho Kramera objevili Gregory Peck, Ava Gardner a Fred Astaire.  Stejně jako pozdější televizní zpracování se film soustředí především na komorní osudy hlavních hrdinů, ale objevují se v něm i velmi výpravné scény jako např. automobilový závod, který se změní v hromadnou sebevraždu jeho účastníků (v TV zpracování je toto téma pojato mnohem intimněji). Film získal dvě nominace na Oscara.
 Zdroj fotografie: wikipedia.org, Fred Astaire

 Zdroj fotografie: imdb.com, Ava Gardner

Zdroj fotografie: wikipedia.org, Gregory Peck

            TV inscenace:
            Vznikla v roce 2000 v režii Russela Mulcahyho. V hlavních rolích se objevili Armand Assante (také Králové mamba, Dobytí ráje: 1492 nebo Odysseus), Rachel Ward a Bryan Brown (oba např. Ptáci v trní). Dvoudílná inscenace získala dvě nominace na Zlatý globus a získala Golden Tripod, hlavní cenu Australské filmové společnosti.
 Zdroj fotografie: zimbio.com, Armand Assante

Zdroj fotografie: perthnow.com.au

Žádné komentáře:

Okomentovat