STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...

STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...
Informace o knížkách

pátek 12. července 2013

ZAVAŘIT ČI NEZAVAŘIT? TO JE OČ TU BĚŽÍ.

            Až budu jednou doopravdy bohatá, budu brát své tři děti v cizině na snídani, oběd i večeři do tamních restaurací, aby poznaly veškeré kulinářské skvosty ještě v tvárném věku. Doufám, že to bude brzy, abychom ten tvárný věk neminuli, a že tou dobou budu také patřičně lhostejná k tomu, že minimálně polovina oněch kulinářských skvostů skončí v koši v kuchyni, protože neuvědomělé ratolesti je prostě nedocení a budou se dožadovat maminčiných kuchyňských skvostů.
            Něco mi ale říká, že i když nastane část A, nenastane část B a mě by bylo ve finále líto zbytečně vyhozeného jídla i nenajedených dětí a skončila bych tam, kde jsem měla začít. V kuchyňce apartmánu při výrobě něčeho, co ideálně pozřou všichni.
            Nechci tím v žádném případě říct, že by se děti neměly seznamovat i s jinými kulinářskými výtvory než jsou ty maminčiny. Měly. Ovšem jsou děti, které se seznamují ochotně, jsou děti, pro které je velmi těžké smířit se s tím, že něco chutná jinak než doma. Pak je asi lepší seznamovat „po kapkách“ než otrávit dovolenou dětem i sobě. Někdo řeší zavařováním a kuchyň už o dovolené téměř nevidí, někdo vařením z místních zdrojů – do kterých občas i propašuje nějakou tu krajovou novinku.
            Ať je to tak nebo tak, stále ještě to neznamená, že je to omezenec, který se následně na dovolené jen cpe řízky a rajskou made in home a úplně mu unikají jakékoli krásy a zajímavosti země, kam vyrazil. Ovšem tento článek většinu žen, které si o dovolené ušetří boje s ratolestmi o to, co se jíst bude a nebude, a hovory nad talířem typu „maminko, co to z té mušle kouká? Ono se to hýbe? Ono to není mrtvé?“, kdy i po delikatesách toužící matka ztratí k jídlu chuť.
            Ano, i mně přijde úsměvné potřebovat přesný seznam toho, co si vzít na dovolenou, řekla bych, že to skutečně většina žen zvládne s přehledem bez porady s internetovými kolegyněmi. Ano, ani já nechápu, proč bych si měla vybrat hotel, který má 100 špatných referencí jenom proto, že moje nejlepší virtuální kamarádka je jediná toho názoru, že tak hrozný nebude. Shovívavější jsem pokud jde o dotazy na různé osobní zkušenosti s aquaparky, zábavními parky atp. Tam se totiž přímý prožitek s dětmi různého věku může dost zásadně lišit od krásně barevných reklamních sloganů, které ochotně přesvědčují o tom, že vaše dítě se pobaví zaručeně i na té velké legrační atrakci, kde visí hlavou dolů…
            Nikdy jsem na mimibazar nechodila, většinou mám zážitky zprostředkované právě nejrůznějšími články podivujícími se nad tím, jak můžou být ty ženské tak divné. Jistě, některé divné jsou. Ostatně divných lidí člověk potká za život dost a nemusí trávit dny a týdny na mimibazaru. Ale zavařit si jídlo na dovolenou, protože a) vím, že moje dítě nic jiného jíst nebude, b) protože na restaurace prostě nemám nebo c) nechce se mi nakupovat suroviny na místě, ještě z nikoho nedělá divného ani omezeného. Dělá to z něj, v tomto případě tedy obvykle z ní, někoho, kdo se prostě jasně rozhodl, jak se mu bude na dovolené nejlépe fungovat, jak bude v klidu, jak si nejlíp užije pláž, výlety, prostě všechno to ostatní, co si lze na dovolené užívat.

            Jen tak mimochodem, zavařit či vařit na dovolené není česká specialita, i když bychom tak rádi – alespoň ústy některých – byli těmi největšími barbary a omezenci v Evropě. Předloni mi naše holandská sousedka na pláži vykládala, jak každý večer vaří, aby to bylo co nejpodobnější tomu, co jedí doma, protože ti její dva malí Holanďánci prostě nic jiného kromě zmrzliny nechtějí… Že by snad ten dětský přístup k novinkám v jídelníčku byl všude na světě podobný?

Zdroj fotografie: volny.cz

2 komentáře:

  1. Moc hezky napsané. Taky mi tahle věčná kritika jde na nervy, připadá mi to už takové klišé. Na cesty nezavařuji, ale většinou se taky stravuji dost chudě, abych třeba mohla jít v Londýně do divadla a tak. Důvody mohou být různé, ať si každý dělá, co chce a potřebuje :).

    OdpovědětVymazat
  2. Blondýnu čtu ráda, většinou se trefí, ale tahle neustávající kritika Čechů (nejenom od ní) mi docela leze na nervy. Jako by příslušníci ostatních národů neměli mezi sebou burany, kupříkladu. Jako by se na západ od nás chovali všichni skvěle, jenom Češi jsou banda idiotů. Nějakou smysluplnou kritiku v tom nevidím, spíš snahu za každou cenu se vymezit. Bez rozhledu, bez pochopení.
    Pimpa

    OdpovědětVymazat