STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...

STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...
Informace o knížkách

pondělí 12. srpna 2013

KDE BYDLELA JULINKA...

            Letos jsme si cestu do Itálie rozložili do dvou dnů. Bylo to rozhodně příjemnější, byli jsme odpočatí a já, coby řidička, jsem mohla za Brennerem s čistým svědomím oznámit posádce, že máme dost času na zastávku ve Veroně.
            Čím blíž jsme byli městu, tím vzdálenější vzpomínkou se stávalo poměrně chladné alpské ráno. Vesele jsem slibovala veronskou Arenu a procházku centrem. Na informaci o venkovní teplotě jsem se radši nedívala, natož abych ji šířila mezi posádku. Nemohla mi ale uniknout, že Verona nás v deset hodin dopoledne vítala 37 stupni.
Když jsme vystoupili a vyšli z podzemních garáží do plného slunce, očekávala jsem kvílení, ale padla jediná otázka: „Mami, že tu bydlela Julinka?“
Ano, jistě, Verona je Juliino město. Má tu dokonce svůj dům. Casa di Giullietta. Dům, původem ze 13. století, který patřil rodině Cappellových a odtud už byl jen krůček k tomu, ztotožnit je s Kapuletovými.
Děti informace odkývaly, Julii opravily na Julinku, protože, chudák, umřela tak mladá. Nejstarší doplnila, že za to mohli rodiče… jako vždycky… Evidentně očekávala, že se rozproudí hezká debata na téma, že ne vždycky a ne všichni rodiče můžou za všechno, ale na diskutování bylo horko, takže jsme ji zklamali a vyrazili jsme za Julinkou.
Cesta k Julince ale vedla přes náměstí, kterému dominuje Arena di Verona, dokončená za císaře Augusta v roce 30. Po římském Koloseu a amfiteátru v Capui poblíž Neapole je to třetí největší aréna na světě. V roce 1117 ji poničilo zemětřesení, obzvlášť její vnější stěny, ale vnitřní dvoupatrové arkády a vnitřek arény se zachovaly. Dnes slouží k divadelním a operním představením, odehrávají se v ní nejrůznější festivaly i recitály hvězd především operního nebe.
Arenu jsme prolezli zevnitř i zvenčí a pak už tedy zamířili k Julince. Fasáda domu se momentálně poněkud ztrácí, protože probíhají rekonstrukce. Nejdřív jsme zamířili na dvůr, podívat se na balkon. Na balkóně pózovaly dívky, ze zdola je fotili přátelé, rodiče a známí… Zájem o fotku „hele, tady stojím na balkónu jako Julie“ byl veliký, takže prohlídku vnitřku domu jsme vzdali. Při pohledu na frontu u pokladny se vstupu nedomáhaly ani děti, nejdůležitější je prý stejně ten balkón.
Místo tísnění se v několika místnostech v Casa di Giullietta jsme si tedy ve zbývajícím čase prošli centrum, znovu se podívali na Arenu, která je skutečně imponující a pak jsme vyrazili dál směrem moře, kde už na nás čekaly Ravenna a Rimini.
 Arena di Verona.

Arena di Verona.

 Casa di Giullietta.

 Casa di Giullietta.

 Pohled z Areny do veronských uliček.

 Veronská ulička.

 Náměstí s Arenou.


Arena di Verona. Chodba.
Zdroj fotografií: autorka blogu            

1 komentář:

  1. Jééééé, tak to jsem se vrátila do mládí, když jsem v 18-ti letech objevovala krásy severní Itálie. jojo, Verona ........ ach jooooo :-)

    OdpovědětVymazat