STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...

STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...
Informace o knížkách

pondělí 14. října 2013

SAMÁ POZITIVA

V sobotu jsem syna a sebe vyvedla na představení „Zkrocení zlé ženy“ do Divadla na Vinohradech. Byl to večer veskrze potěšující. Nejen proto, že Shakespeare obvykle nezklame, ale i z důvodů úplně jiných, které s představením jako takovým zdánlivě ani nesouvisejí. Ale postupně…
Shakespearovu komedii DnV pojalo spíš klasicky, bez zbytečného přesouvání děje do moderní doby a moderních rekvizit, které by nám měly prvoplánově sdělit, že autor je aktuální i dnes. A je, přestože by dnes asi žádný muž s podobným krocením neuspěl, protože postavení ženy ve společnosti je přece jenom jiné než v dobách alžbětinských. Ovšem samostatné ženy zase mají mnohdy pocit, že v dnešní době muž jako opora a ochránce mnohdy tak nějak chybí. Vtipné dialogy i situace tak znovu a znovu, generaci za generací dokážou zachycovat vztahy mezi mužem a ženou, dětmi a rodiči…
Kromě samotného Shakespeara  - a výtečného překladu Jiřího Joska (byla jsem ráda, že se nekonal překlad pana Hilského, od těch jsem radši vždycky utíkala k mnohem starším Saudkovým) – mě potěšilo i utvrzení se v přesvědčení, že dobří herci nemizí, jen v televizi je poslední dobou vídáme v rolích, které jim vesměs nedovolují ukázat, že dobrými herci jsou.
Vysloveně mě potěšili Filip Blažek v roli Petruccia, Michal Novotný v roli jeho sluhy Grumia i Daniel Bambas (kdo nechodí do divadel má ho nešťastně zafixovaného jedině tak jako neslaného nemastného hrdinu Rodinných pout) v roli Trania. Andrea Elsnerová v roli Kateřiny je skvěle hubatá i mile a nepateticky zkrocená. Přestože jen v maličké roli Vdovičky, stejně potěší Lucie Polišenská, která si postavu panovačné vdovy patřičně užívá. Snad jenom Martin Kraus v roli Kurta (Petrucciův sluha) pro mě tak nějak zůstal ve své televizní podobě „přehrávám a pitvořím se“, ale možná, kdybych ho viděla v jiné, rozsáhlejší roli, změnila bych nakonec názor i na něj.
A co mě potěšilo nad rámec představení? Že můj syn zdaleka nebyl jediný v kategorii 10-15, kdo na tříhodinového Shakespeara přišel a vydržel až do konce. Že se nikomu během těch tří hodin nerozezvonil mobil a dokonce ani nikdo nenavigoval na sociálních sítích (a z první řady druhého balkonu jsou ty svítící displeje vidět velmi dobře). Že lidé vyhověli žádosti, aby nefotili během představení s bleskem ani bez něj. Že jsem se prakticky nesetkala s ohozem ve stylu „jak jsem dorazil z čundru, tak jdu sem“. Módní policie by si jistě své oběti našly, ale podle mého i jen snaha přijít adekvátně situaci se počítá… Tak snad budu moct podobná pozitiva komentovat i po Orefovi a Euridice, kteří na mě čekají v listopadu.

Zdroj fotografie: Divadlo na Vinohradech


2 komentáře:

  1. Výstižnější název už vymyslet nešlo... neuvěřitelné!! :-) Už jsem v DnV dlooouho nebyla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono je všude tolik negativ, že když se sejdou ta pozitiva, mám potřebu to zdůraznit :-)

      Vymazat