STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...

STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...
Informace o knížkách

čtvrtek 30. ledna 2014

SEDMIDENNÍ VÁLKA

Válečných konfliktů jsou plné dějiny a války se samozřejmě nevyhnuly ani našemu území. Kromě těch skutečně velkých konfliktů s přímými dopady na většinu obyvatelstva, probíhaly i konflikty menší, dá se říci přímo regionální. Nejsou zrovna hlavním námětem učebnic ani se nepřipomínají ve zpravodajských relacích… o důvod víc, proč se o nich zmiňovat, když k tomu datum vybízí.
Sedmidenní válka. Polsky wojna polsko-czechoslovacka. Jak už polský název napovídá, šlo o vojenské střetnutí mezi Československem a Polskem. Psal se rok 1919 a vyhrotil se zhruba rok trvající spor Československa a Polska o území Těšínska. Po rozpadu Rakouska-Uherska získalo Polsko do své správy většinu těšínského území a spolu s ním i kontrolu nad Košicko-bohumínskou dráhou. Ta představovala jediné železniční spojení českých zemí s východním Slovenskem. Výsledkem byla nespokojenost na české straně. Nespokojená byla vláda, nespokojení byli občané. 
V lednu 1919 měli v Polsku proběhnout volby do Sejmu a do voleb bylo začleněno i sporné území. Navíc se mělo začít i s odvody obyvatelstva do polské armády. Vzhledem k trvajícím sporům o území a prozatímním charakteru všech dohod to česká strana chápala jako krok, na který Polsko nemělo nárok.
Československo se rozhodlo pro vojenské řešení a 19. ledna 1919 obsadily jeho jednotky těšínsko. Do bojů se zapojili i legionáři. 23. ledna bylo polské straně předáno ultimátum. Po jeho uplynutí válečný konflikt skutečně vypukl. Silné boje proběhly o Bohumín, Orlovou i Karvinou, Těšnov byl naopak obsazen bez boje. 27. ledna dostaly československé jednotky příkaz k překročení Visly. Zatímco česká strana postupovala, polská ustupovala. K plánovanému útoku na Skočov už ale nedošlo a to na nátlak zemí Trojdohody (tedy Francie, Ruska a Velké Británie). Seedmidenní válka skončila 30. ledna 1990.  Výsledkem války byla nová demarkační linie, výhodnější pro československou stranu.
Celý vojenský spor přinesl ale také jeden z ojedinělých rozkolů mezi T. G. Masarykem a E. Benešem, který byl proti vojenskému řešení a po celou dobu důrazně trval na jeho okamžitém ukončení. Na rozdíl od TGM neviděl ani žádný zásadní důvod k vyznamenání velícího podplukovníka Šnejdárka.
A jako každý vojenský konflikt - byť nijak dlouhý ani výjimečně krvavý - přinesl i tento své oběti. Na české straně straně 44 mrtvých, na polské 92. Oběti, byť ne přesně vyčíslené, byly i mezi civilním obyvatelstvem. Obě strany se vzájemně obviňovaly ze zbytečné krutosti a z používání zakázaných střel. Koho by zajímal celý spor do větších podrobností, určitě více najde ZDE, své paměti, sepsal i podplukovník Šnejdárek a i ty by měly být na internetu dostupné.


Zdroj fotografie: wikipedia.org (Památník v Orlové)

Žádné komentáře:

Okomentovat