STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...

STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...
Informace o knížkách

čtvrtek 17. července 2014

NELSON DEMILLE - NOČNÍ PÁD (RECENZE)

Spisovatel Nelson Richard DeMille se mezi mými recenzemi neobjevuje poprvé. Prvně jsem o něm psala zde a již tehdy šlo o recenzi pozitivní. DeMille mne nezklamal ani tentokrát v detektivním thrilleru Noční pád.
Hlavním hrdinou je opět John Corey. Posunuli jsme se ale v čase a John už nepracuje jako detektiv u mordparty, ale u Protiteroristické operační skupiny. Je léto roku 2001, teroristé o sobě rozhodně dávají vědět (i když přímo na území USA zatím nijak zásadně), každý druhý by tedy předpokládal, že nové Johnovo působiště mu bude jeho oblíbený adrenalin přinášet v míře více než vysoké.
John Corey má ale názor naprosto opačný. Kromě jediného případu, který ho sice stál několik dalších kulek v těle, ale nakonec se rozpliznul a žádné zatýkání se nekonalo, většinu času prověřuje týpky, z kterých se nakonec vyklubou nevinní taxikáři nebo prodavači, jejichž největší chybou je, že angličtina není jejich silnou stránkou. John se u POS nudí a jak je známo, kdo si nehraje zlobí...
Kromě života pracovního se ale změnil i Johnův život osobní. Zatímco v Ostrovu Antrax si lízal rány po rozchodu s první ženou, v Nočním pádu už má manželku novou. Přitažlivou agentku Kate, s kterou se seznámil právě při řešení případu na ostrově Antrax (přesněji Plum Island J ). Kate před pěti lety vyšetřovala pád letadla TWA, které se zřítilo u pobřeží Long Islandu ve státě New York. Jenže Kate pochybuje o oficiálním závěru vyšetřování a pochybuje natolik, že se se svými pochybnostmi svěří Johnovi... A kolečka nového dobrodružství se pomalu roztáčejí...
Nelson DeMille vychází v této knize ze skutečnosti. 17. července 1996 se skutečně zřítil let 800 společnosti TWA a zahynulo přes 200 pasažérů i celá posádka. Oficiální zpráva pád přisuzovala mechanické závadě, ale vyrojila se spousta pochybností a nejrůznějších teorií, mezi kterými samozřejmě nechyběla možnost teroristického útoku.
DeMille si prostudoval svědecké výpovědi, nashromážděné důkazy, informoval se o průběhu vyšetřování, stejně jako si vyslechl odpůrce oficiálních teorií. Na základě toho vytvořil vlastní příběh o tom, co se tehdy mohlo stát. A není to vize nijak veselá...
Stejně jako v první knize, kterou jsem recenzovala, i v této se John Corey staví velmi skepticky ke státním strukturám, rozhodně nepatří mezi ty knižní a televizní agenty, kteří by hodlali vypustit pro vlast duši, aniž by si nejdřív položili otázku, jestli je to skutečně nutné a v některých případech, jestli to není přímo nesprávné... Opět se tak stává noční můrou těch, kdo když nevědí, nejsou si jisti nebo mají nepříjemný pocit, že by mohli odhalit něco nemilého... zvolí variantu zametání pod koberec...
Celá kniha má příjemný spád (a John Corey k mé radosti maličko ubral na vtipkování a drsné vtípky rozsévá nikoli v každé, ale v každé druhé větě) a konec je přesně v duchu DeMillových rozuzlení. Žádná hollywoodská selanka v paprscích zapadajícího slunce. Často nechává svého hrdinu stát před vyhlídkou, že jeho kariérní vyhlídky do budoucna nemohou být horší, případně naznačí, že tajemství kdesi dál žije a může kdykoli znovu vyplout na povrch... drží prostě diváka dál v napětí a v očekávání, co přinese další román. Noční pád není výjimkou a za přečtení určitě stojí, ve svém žánru určitě patří k tomu lepšímu na přehlceném trhu. Knihu vydalo nakladatelství Kniha Zlín.

Zdroj fotografie: knihazlin.cz


2 komentáře:

  1. Výborná recenze, teď skoro lituji, že jsem po ní také nesáhla :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pochvalu :-) a knížka opravdu stojí za přečtení.

      Vymazat