STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...

STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...
Informace o knížkách

čtvrtek 11. září 2014

VLAK SVOBODY

Je pár minut po třetí hodině odpolední, jedenáctého září, a vlak číslo 3717 zastavuje u strážního domku poblíž německé vesnice Wildenau. Nebylo by na tom vůbec nic divného, kdyby vlak nepatřil Československým státním drahám, nepsal se rok 1951 a trasa vlaku nebyla pouze z Chebu do Aše.
Vlak, kterému od té chvíle většina lidí neřekne jinak než „vlak svobody“, před malou chvilkou projel zhruba sedmdesátikilometrovou rychlostí Aší, přerazil hraniční závoru a ani ne půl kilometru od hranic u již zmiňovaného strážního domku číslo třicet.
Ve vlaku bylo 110 lidí, ale zdaleka ne všichni tušili, že nasedli do soupravy, která má skončit v Německu a nabídnout jim tak možnost opustit komunistické Československo. Celou akci zorganizovali strojvedoucí Jaroslav Konvalinka, výpravčí Karel Truxa  a doktor Jaroslav Švec. Ve vlaku jeli i jejich nejbližší. Aby se i s nimi dostali do Německa, museli všechno zorganizovat do nejmenšího detailu  - ruční brzdy ve vlaku nesměly fungovat, výhybka na ašském nádraží musela být postavena směrem na Německo, uzavřít potrubí k ovládání brzd, postarat se, aby se nic nedozvěděl topič Kolabza, který by celou akci nikdy nepodpořil...
Ve Wildenau už vlak očekávali dva česky mluvící muži, američtí vojáci a němečtí financové. Zhruba po hodinovém čekání u Wildenau dostal „Vlak svobody“ povolení jet dál. Do stanice Selb-Plösberg, ta se stala jeho konečnou stanicí.
Cestující ve vlaku si mohli vybrat, jestli chtějí zůstat nebo se vrátit domů. Část cestujících tvořili studenti z Chebu. Dalšími byli pacienti z Františkových Lázní. Ze 110 cestujících se jich do Československa vrátilo 77. Někteří možná později i litovali, že se spontánně nerozhodli zůstat, protože pro komunistický režim na nich už napořád ulpěl stín těch „kteří byli ve stejném vlaku se zrádci“... podstupovali nekonečné výslechy, stále dokola museli vysvětlovat, že skutečně o ničem nevěděli... Nejinak na tom byli i příbuzní těch, kteří se rozhodli zůstat „venku“, pro mnohé z nich útěk rodinných příslušníků znamenal nejen výslechy, ale i vazbu a vězení...

„Vlak svobody“ vzbudil velkou pozornost po celém světě. Pro západní země se stali hrdiny, pro komunistickou vládu v Československu dalším z důvodů, proč ještě neprodyšněji uzavřít hranice, proč na nepoužívaných hraničních přechodech vytrhat koleje, aby nedošlo k dalším podobným událostem... Akce to byla jistě odvážná a riskantní, ale stejné připomenutí jako její organizátoři si zaslouží i ti z jejich rodin, kteří zůstali v Československu, přípravy akce mnohdy různými způsoby kryli a později nesli následky v podobě pronásledování komunistickou mocí...

Zdroj fotografie: horydoly.cz, vlak svobody ve stanici Selb

Žádné komentáře:

Okomentovat