STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...

STRÁNKY KNIŽNÍ SÉRIE MEČ A...
Informace o knížkách

pondělí 21. září 2015

O NÁPADECH

„Políbila ho múza...“ Koho? Malíře, básníka, skladatele, spisovatele... jakéhokoli umělce, který zrovna dostal dobrý nápad a pustil se do jeho realizace. O polibku múzy slyšel asi každý z nás... a zní to tak krásně jednoduše... nápad prostě připluje odněkud z hlubin vesmíru, dotyčný či dotyčná zasednou ke stolu nebo se postaví před malířský stojan a všechno šlape jako po drátkách...


Skutečnost je velmi často úplně jiná. Z hlubin vesmíru se objevilo datum, do kterého je potřeba odevzdat hotovou práci nebo alespoň smysluplný námět... a nápad nikde... ten zůstal pravděpodobně v jiné galaxii. Múzy také nikde žádná, natož se spásným polibkem v podobě geniálního nápadu, který by zářil svou jedinečností.

Jediné, co září je bílá stránka wordu v počítači... A září velmi intenzivně a ... nepříjemně... Jako němá výčitka. Měla bych být plná slov a podívej se na mně... jsem úplně prázdná...Nakonec člověk přece jen vymyslí něco, co se nápadu alespoň podobá... aby po půl straně textu zjistil, že tenhle nápad nevede do uměleckých výšin, ale do prachobyčejné slepé uličky... A takhle pořád dokola. 

Den. Dva. Tři... až konečně... ne snad pusa jako od maminky, ale jiskřička, zárodek nápadu, který nakonec funguje... A i když polibek múzy zní tak poeticky, často ten pravý půvab psaní, malování nebo skládání tkví právě v hledání toho pravého nápadu ...

... za každou mojí knihou je mnoho potu, beznaděje, strachu, že to nezvládnu, chvil, kdy mám chuť se na to všechno vykašlat. Jako každý spisovatel jsem seděla před tou bíle zářící obrazovkou a nevěděla, jak dál. A současně je za ní mnoho radosti a euforie, které nastoupily v okamžiku, kdy jsem na to přišla ... kdy ten nápad byl najednou tady. A díky tomu, že jsem to nikdy nevzdala, neroztřískala ten pitomej počítač a nešla dělat něco jiného, ale krůček po krůčku skládala příběhy, jsem už mohla poslat do světa dvě knihy ze série o meči pro děti a Dračí krev. A nevzdám to ani dál, díky Vám, čtenářům, kteří mé knihy čtete, a Vaše zpětná vazba? .... Je taková, že mi stojí zato, abych se i dál chvíli vztekala u počítače a hledala ten správný nápad. Protože vím, že on přijde. Držte mi palce, aby ty chvíle, kdy nevím, jak dál, byly co nejkratší.



Žádné komentáře:

Okomentovat